🦐 Jeden Den Ivana Děnisoviče Rozbor

Jeden den Ivana Děnisoviče. Dnes již legendární novelu Jeden den Ivana Děnisoviče autor promýšlel v Ekibastuzském pracovním lágru v zimě 1950–51 a její původní název zněl Šč-854 – Jeden den jednoho mukla. Český-jazyk.cz - ČTENÁŘSKÝ DENÍK » rozbor díla: Jeden den Ivana Děnisoviče (4) (Alexandr Isajevič Solženicyn) - Příběh, ve kterém Solženicyn líčí jeden den obyčejného člověka, jenž byl vězněn v sovětském pracovním táboře na Sibiři za to, že strávil Povídka jeden den Ivana Děnisoviče byla jedním z prvních lit. děl, díky nimž se světová veřejnost mohla seznámit s praktikami stalinského režimu a se skutečnými poměry, jaké panovaly v sovětských pracovních táborech. Od prvního vydání v časopise Novyj Mir (1962) se dočkala stovek dalších vydání v cizině. Jeden den Ivana Děnisoviče 2000, Alexandr Isajevič Solženicyn Doktor Živago 2003, Boris Leonidovič Pasternak Solaris 1994, Stanisław Lem MAGICKÝ REALISMUS (zázračné reálno) – tento pojem se používá hlavně ve spojení s literaturou latinskoamerickou a ruskou někdy spojován s postmodernistickými tendencemi znaky: 1) přítomný v zemích, kde je silná tradice mytologie čí ústní slovesnosti,mytologický výklad světa tak ovlivňuje vyprávění autora 2) základním principem je prolínání dvou světů • Alexandr Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče. Academia, Praha 2000 • Günter Grass: Plechový bubínek. Atlantis, rno 2001 • John Kennedy Toole: Spolčení hlupců. Argo, Praha 1995 • Cormac McCarthy: Cesta. Argo, Praha 2008 • John Wyndham: Den trifidů. B art, Praha 1999 Úvod. Literární forma: novela, která je psaná v er-formě (vyprávění ve 3. osobě, autorský vypravěč zaujímá postoj nezaujatého pozorovatele) Stručná charakteristika: psáno jakousi formou reportáže, vyprávění je prosté, nechává působit holá fakta, nekritizuje ani nevyzdvihuje chování jednotlivých vězňů, spíše DÍLO: Jeden den Ivana Děnisoviče – (zaznamenává věznění autora) Souostroví Gulag (rozbor historie vzniku a existence sovětského státu od 1918) Michail Alexandrovič ŠOLOCHOV – vydáván i za komunismu. DÍLO: Tichý Don (tetralogie z historie kozáctva) Solženicyn Jeden den Ivana Děnisoviče, překlad Sergej Machonin Márquez Sto roků samoty, překlad Vladimír Medek Styron Sophiina volba, překlad Radoslav Nenadál Eco Jméno růže, překlad Zdeněk Frýbort Salinger Kdo chytá v žitě, překlad Luba Pellarová a Rudolf Pellar .

jeden den ivana děnisoviče rozbor